Kariérní rozvoj neláká, uchazeči o práci slyší na jistotu, flexibilní režim a příspěvky

Tiskové zprávy

doba čtení: 3 min.

Nezaměstnanost se v Česku podle posledních dat ČSÚ drží pod hranicí 3 % a většina firem i organizací se potýká při náboru nových zaměstnanců s velkými potížemi. Potenciální uchazeči přitom berou při zvažování pracovní nabídky v potaz celou řadu faktorů. Více než polovina se rozhoduje podle dlouhodobé perspektivy práce, výrazný vliv mají i flexibilita pracovního režimu a rozsah výhod. Vyplývá to z dat Barometru zaměstnanců, který uskutečnila Up benefity mezi více než tisícovkou zaměstnanců napříč Českem.

Přilákání a získání nových zaměstnanců se ve stále více odvětvích české ekonomiky stává pro zaměstnavatele a personalisty nadlidským úkolem. Najít si novou, ideálně lepší práci do září letošního roku zvažuje jen 19 % zaměstnanců. Reálný podíl těch, kteří takový krok skutečně provedou, bude přitom ještě výrazně nižší.  

„Zaměstnanci se aktuálně soustředí spíše na udržení současné práce, a to nejen v případech, kdy jsou v práci spokojeni, ale i když jim aktuální práce nebo pracovní situace nevyhovuje. Nejde přitom jen o momentální strategii, udržení současného pracovního místa zmiňují Češi nejčastěji i ve svých plánech pro příštích pět let,“ říká za Up benefity generální ředitel Stéphane Nicoletti. 

Hlavně moc neriskovat

Právě dlouhodobá jistota práce je důležitým kritériem i pro potenciálních uchazeče o nové zaměstnání. Při zvažování pracovní nabídky by ji zohlednilo 52 % zaměstnanců. Tento faktor je přitom podobně důležitý pro všechny generace zaměstnanců, ačkoliv u Baby Boomers z pochopitelných důvodů jeho význam mírně oslabuje. Jistota práce je ale důležitá pro muže i ženy, a to na všech úrovních hierarchie.

Firemní kultura i virtuálně

Vedle jistoty hledí potenciální uchazeči i na flexibilitu pracovního režimu. Při zvažování pracovní nabídky by ovlivnila rozhodování 42 % zaměstnanců. Flexibilní prací není přitom myšlena jen varianta zkráceného úvazku či časové flexibility, ale také možnost hybridního pracovního režimu nebo práce čistě na home office.

„Mnoho firem a organizací je stále v procesu přizpůsobování pracovního režimu, aby lidem umožňoval vzdálenou práci. Nejde totiž ani zdaleka jen o poskytnutí notebooku zaměstnancům, je potřeba používat komunikační kanály a nové technologie nebo nástroje, které budují firemní kulturu a atmosféru i při práci na dálku. Vlastně jde o to vytvářet i takové virtuální firemní prostředí,“ popisuje Nicoletti.

Příspěvky na stravování, dovolenou, ale i zdraví

Další výsledky potvrzují silnou pozici příspěvků na stravování, které by ovlivnily rozhodování 36 % zaměstnanců. Vůbec nejdůležitější jsou pro zaměstnance z generace X, ale důležité jsou pro všechny věkové kategorie, a to i pro nejmladší produktivní generaci Z.

Zhruba třetina zaměstnanců by při zvažování pracovní nabídky zohlednila také příspěvky zaměstnavatele na dovolenou. I ty jsou nejdůležitější pro generaci X. To samé pak platí i o příspěvcích na zdraví a celém systému podpory zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatele.  

„Přestože podpora zdraví zatím nedosahuje při náboru takového významu, její role poroste. Mladší generace se na zdraví soustředí více a dovede ocenit, když zaměstnavatel do prevence investuje,“ říká Nicoletti.   

V souvislosti s různými příspěvky a benefity se ukazuje ještě jeden rostoucí trend, který bude s omlazováním zaměstnanecké populace stále patrnější. Zaměstnancům nepůjde jen o příspěvky jako takové, ale i o jejich použitelnost. „To dnes znamená kvalitní technologické řešení, které umožňuje snadnou správu benefitů skrze mobilní aplikaci stejně jako bezkontaktní platby, například virtuálními benefitním kartami,“ říká Věra Smolíková, ředitelka IT a strategického marketingu, která má v Up benefity na starost rozvoj digitální platformy Verso.

Hlavně se nestěhovat ani nestydět, kariérní rozvoj netáhne

Z dalších významných faktorů by se podobně zhruba třetina zaměstnanců dívala i na lokalitu výkonu práce a na dobrou pověst společnosti nebo produktů či služeb, které nabízí. Naopak kariérní rozvoj je spíše na okraji zájmu. Výhledovou možnost pracovního postupu by brala v potaz čtvrtina zaměstnanců a příležitost pro sebevzdělání a získání nové kompetence by u pracovní nabídky zohlednilo 18 % zaměstnanců.  

image

Ruben Vančo

Autor

Ruben Vančo Head of Communications

otec dvou dcer, zastánce výkonnostního marketingu, zrychlující se půlmaratonec, amatérský milovník malých scén, fanoušek elektro swingu, kávový hedonista, veselý cyklista, užaslý pozorovatel…