Minimálně stokorunovou stravenku by chtěly od zaměstnavatele ¾ lidí, v reálu na ni dosáhne třetina zaměstnanců

Tiskové zprávy

Nominální hodnota stravenek poskytovaných zaměstnavateli každoročně stoupá, přesto je pro většinu zaměstnanců současná průměrná hodnota stravenky ve výši 89 korun nedostatečná. Nejčastěji by si přáli od svého zaměstnavatele dostávat stravenku ve výši 100 – 109 korun. Jedná se o nižší částku, než je daňově optimální hodnota stravenky, která byla pro rok 2020 stanovena ve výši 131 korun. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up Česká republika mezi 525 respondenty. 

Pro více než třetinu dotázaných je ideální stravenka v nominální hodnotě 100 – 109 korun. Reálně však stravenku v této hodnotě dostává podle dat společnosti Up Česká republika jen 28 % lidí. Stravenka ve výši 110 korun a více je ideální pro téměř 40 % zaměstnanců. Zde je přitom nepoměr ještě mnohem vyšší. V praxi totiž dostává takovou stravenku od zaměstnavatele jen
5 % zaměstnanců. Stravenky v hodnotě nižší než 100 korun se jeví jako ideální pro 27 % respondentů.

Opomíjená základní péče

Nesrovnalosti mezi představou ideální hodnoty stravenek podle českých zaměstnanců a realitou mají hned několik příčin. Jednou z nich je paradoxně i rekordně nízká nezaměstnanost, díky které se zaměstnavatelé předhánějí v nabídce často i velmi netradičních benefitů, kterými by mohli co nejvíce zaujmout potenciální zaměstnance. Někdy při tom však zapomínají pracovat na tradičních benefitech.

„Ačkoliv je v současné době na trhu práce nutné hledat nové cesty, kterými zaměstnance získat a udržet, je zároveň potřeba věnovat se i benefitům, které dlouhodobě fungují a čeští zaměstnanci je považují za určitý standard péče ze strany zaměstnavatele,“ říká Petra Prchlíková, ředitelka prodeje společnosti Up Česká republika.

Když stravenka nezaplatí oběd

Nejčastěji zmiňovaná ideální hodnota stravenky ve výši 100 – 109 korun přitom není zdaleka přehnaná a téměř kopíruje vzrůstající ceny poledních menu, které již ve velké většině přesahují
100 korun, v Praze dokonce o několik desítek korun. „Pokud stravenka dlouhodobě nedokáže pokrýt cenu oběda, pak přestává jako benefit plnit svůj účel, tedy zajištění pravidelného stravování,“ upozorňuje Petra Prchlíková. 

Na čele stavebnictví a IT

Tento problém ale neplatí plošně. Přibývá totiž firem, které reagují na rostoucí ceny obědů i potřeby zaměstnanců a reflektují i daňový aspekt. V těchto firmách se pak využívá třeba i daňově nejvýhodnější hodnota stravenky pro zaměstnavatele, která činí pro rok 2020 131 korun. To je obvykle případ firem, které zavádějí stravenky nově a pak také firem z odvětví stavebnictví a informačních a komunikačních činností. S těmito stravenkami se naopak takřka nesetkáme ve společnostech působících v administrativě, dopravě, ubytování a stravování či ve veřejné správě.

Štědřejší technologie

Aktuální data společnosti Up Česká republika také ukazují, že k postupnému zvyšování hodnoty stravenek v poslední době přispěl přechod firem z papírových poukázek na eStravenky a elektronické karty, které lze spravovat online „V případě eStravenky přispívají firmy zaměstnancům na stravování každý den více, než je tomu u papírových stravenek. Zatímco průměrná nominální hodnota papírových stravenek je aktuálně 86 korun, u eStravenky je to 92 korun,“ dodává Petra Prchlíková z Up Česká republika. Nespornou výhodou eStravenky je podle zaměstnanců fakt, že se z karty strhne přesná částka, která je na účtence.

Tabulka č. 1: Procentuální zastoupení zaměstnanců u jednotlivých nominálních hodnot stravenek dle toho, kterou z nich považují za ideální. 

Nominální hodnota stravenky Ideální představa (%)
Méně než 80 Kč. 4
80 - 89 Kč. 10
90 - 99 Kč. 13
100 - 109 Kč. 34
110 - 119 Kč. 13
120 - 129 Kč. 13
130 Kč a více. 13

Zdroj: Průzkum veřejného mínění (n=525).

Ruben Vančo

Autor

Ruben VančoMarCom and Performance Manager

otec dvou dcer, zastánce výkonnostního marketingu, zrychlující se půlmaratonec, amatérský milovník malých scén, fanoušek elektro swingu, kávový hedonista, veselý cyklista, užaslý pozorovatel…