Předpokládaná doba čtení: 3 minuty
Zdraví je prioritou v každé době, ale od dob koronaviru je na něj pozornost upřena ještě mnohem více. Kromě fyzického zdraví se stále častěji dostává do popředí také zdraví psychické. Nejedná se přitom už delší dobu pouze o osobní záležitost. Lidé očekávají, že pečovat o jejich zdraví by měl také zaměstnavatel. Podle průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 respondenty tuzemských firem a organizací však zaměstnavatelé oblast zdraví stále v hojné míře opomíjí.
Péče o zdraví stále na okraji
Zdá se to logické. Jen zdravý zaměstnanec v dobré fyzické a psychické kondici je schopný podávat ve firmě adekvátní výkon a být dlouhodobě motivovaný a loajální. Ten stejný zaměstnanec tak firmu pomáhá rozvíjet a posouvat dále. I přesto oblast péče o zdraví není ve firmách zdaleka tak rozšířená, jak by se mohlo zdát.
„Mnoho zaměstnavatelů věří, že péče o zdraví je osobní záležitostí každého jednotlivce, další nabízí drobné benefity, které se ale mohou míjet účinkem, protože nepokrývají potřebu konkrétního zaměstnance. Skutečnou péči zaměstnavatele v oblasti tělesného zdraví pociťuje jen 14 % lidí, v oblasti péče o duši je to jen desetina,“ uvádí Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se zabývá péčí o zaměstnance téměř 30 let.
Jak na zdraví? Záleží na více faktorech, zdravou stravu chtějí všichni
Jak by si vlastně zaměstnanci přáli o své zdraví pečovat? Dost záleží na pohlaví, věku, vzdělání, ale i na místě bydliště. Jednotlivé skupiny se v některých oblastech shodují, v jiných se výrazně liší. „To souvisí s preferencemi, životními podmínkami i životním stylem každé zkoumané skupiny. Například v Praze mají lidé mnohem větší možnosti týkající se sportovního vyžití či osobního rozvoje. Vysokoškoláci, kteří se zpravidla v práci nevěnují manuální či fyzické námaze, ji zase pak více vyhledávají ve volném čase. A podobných charakteristik je vícero,“ vysvětluje Stéphane Nicoletti.
Co se týká tělesného zdraví, téměř všechny věkové skupiny se dle výsledků Barometru shodují, že je pro ně nejdůležitější zdravé stravování, v průměru je to 38 % respondentů. U žen je pak tento faktor ještě výraznější něž u mužů. Také v oblasti duševního zdraví vnímají lidé napříč věkovými kategoriemi pozitivní přínos zdravé stravy celkem ve shodě. Zde by naopak prospělo zdravé stravování o něco více mužské duši.
„Právě v oblasti stravování mají zaměstnavatelé velký prostor dopřát svým zaměstnancům nejen pravidelnou stravu, což má vliv nejen na fyzické, ale i psychické zdraví, ale zároveň jim také zvýšit kupní sílu efektivněji, než kdyby měli stejnou částku získat čistě v rámci mzdy či platu. S příspěvky na stravování ale pracuje maximálně efektivně jen málo zaměstnavatelů, přitom zájem o tento příspěvek dle našich dat v současné době prochází doslova renesancí,“ vysvětluje Stéphane Nicoletti.
Prim hrají rozdíly
Jsou ale oblasti, kde jsou mezi různými skupinami zaměstnanců značné rozdíly v preferencích způsobů podpory svého zdraví. Například o lázně, wellness či ozdravné pobyty by mělo zájem 36 % lidí věku 54–65 let, z mladých do 26 let je to ale jen 11 %.
Rozdíly jsou markantní také třeba v podpoře tělesného zdraví prostřednictvím posilování. Věková skupina 27-35 let svými 30 % výrazně převyšuje ostatní skupiny, nejvíce starší zaměstnance ve věku 54-65 let, kteří o posilování projevují zájem jen v 8 % případů. Postupně s věkem roste také zájem o vycházky či túry a naopak klesá zájem o aktivity v oblasti skupinových sportů.
Zajímavé jsou také některé rozdíly v oblasti duševního zdraví. Pobyt v přírodě či vycházky jsou nyní balzámem pro duši 55 % žen, u mužů je to jen 38 %. Pro ženy je pro oblast duševního zdraví oproti mužům daleko důležitější kontakt s přáteli (21 % vs 37 %). Ženy se také častěji věnují józe či uvolňovacím technikám a konzultacím svých duševních obtíží s odborníkem. V rámci zlepšení svého zdraví by se oproti mužům chtěly věnovat více přátelům a raději by si také dopřály wellness či lázně.
I o duši potřebuje každý pečovat jinak
Lázně a wellness by si pro zlepšení duševního zdraví opět dopřála nejčastěji generace 54-65 let (27 %), naopak mladí zaměstnanci do 26 let by pro svou duši volili jiné formy než odpočinek v lázních (12 %).
V některých oblastech duševního zdraví také výrazně vyčnívají vysokoškoláci. Například se oproti lidem s jiným vzděláním snaží pravidelně a dostatečně kvalitně spát, rozvíjí zdravé vztahy v rodině a pravidelně se odreagovávají formou fyzické námahy, jako je sport či manuální práce. Pro zlepšení svého duševního zdraví by se oproti jiným skupinám rádi více věnovali individuálnímu sportu, běhu či jízdě na kole.
„Specifik toho, co každý konkrétní jedinec chce a potřebuje v rámci svého zdraví udělat, je nepřeberné množství. A právě na to je nutné z pozice zaměstnavatele myslet, pokud chce zaměstnancům nabízet takovou podporu, která se nebude míjet účinkem. Nejlepší je dopřát zaměstnancům takové benefity, v rámci kterých budou mít možnost vybrat si dle svých preferencí,“ dodává závěrem Stéphane Nicoletti.
Autor
Ruben Vančo Marketing Manager
otec dvou dcer, zastánce výkonnostního marketingu, zrychlující se půlmaratonec, amatérský milovník malých scén, fanoušek elektro swingu, kávový hedonista, veselý cyklista, užaslý pozorovatel…
