Pandemie se stala živnou půdou pro rozvoj závislostí. Jak je rozpoznat a předcházet jim?

Tiskové zprávy

Vývoj posledních týdnů ukazuje, že koronavirová krize je na ústupu a okolní svět se nám opět začíná otevírat. Na životech většiny lidí se však pandemie podepsala natolik, že její negativní důsledky pocítí ještě dlouho po návratu „do normálu“. Jedním z nich je i náchylnost k závislostem, kterou pandemie a home office zvýšily.

Dlouhodobá izolace, nejistá budoucnost, strach o blízké či o práci, převrácený denní režim. K tomu zvýšená péče o domácnost a potřeby rodiny, nové povinnosti jako distanční výuka nebo pro mnohé doposud neznámá forma práce na home office. To jsou pocity a situace, se kterými se v posledním roce potkávala naprostá většina lidí a které zároveň znamenaly značné množství stresu.

Sklenka na uvolnění, vztahy na sociálních sítích

Ne každý je schopen takovému tlaku vzdorovat, obzvlášť pokud má současně velmi omezené možnosti relaxace. A tak sahá po „berličkách“ na uvolnění, jako je alkohol nebo sladkosti, ale i hraní počítačových her. Smutek v izolaci pak často mnozí řeší na sociálních sítích. Neméně ohroženou skupinou jsou žáci a studenti, kteří jsou nuceni trávit na internetu více času, než je zdrávo. To samé platí o zaměstnancích na home office, kteří nemají přesně stanovenou pracovní dobu a přestávky v práci.

„Je prokázáno, že během posledního roku vzrostla v rámci domácností míra agrese, a to velmi často vlivem zvýšené konzumace alkoholu. U dětí, které strávily poslední rok ve virtuálním světě, zase došlo k poklesu schopnosti učení,“ vyjmenovává některá z negativ MUDr. Kateřina Cajthamlová, internistka a psychoterapeutka.

Závislost přichází nenápadně

Rizikové chování a návyky se však časem mohou proměnit v opravdovou závislost. Ta zdaleka nezahrnuje pouze drogy nebo alkohol, které jsou známé a poměrně čitelné. Formy závislostí mohou být velice rozmanité a jejich příchod často plíživý, proto je někdy složité takovou závislost rozeznat. Když k rozpoznání dojde, mnohdy už je pro závislého složité s takovým chováním přestat.

„Typickým příkladem může být třeba určitá forma workoholismu, která se objevila právě při práci na home office. Ti, kteří neměli striktně oddělenou pracovní dobu a volný čas, si často ani nestihli všimnout, že odpovídají svému nadřízenému na e-mail pravidelně v pozdních nočních hodinách nebo o víkendu, a že stráví u počítače prakticky celý den. Počet pracovních hodin se u většiny lidí zvýšil,“ vysvětluje Cajthamlová.

Workoholik není pro firmu výhrou
To potvrzuje i průzkum společnosti Up Česká republika. Podle něj 85 % zaměstnanců pracujících na home office přiznává, že bylo pracovně vytíženo stejně nebo více než v běžném režimu. Vznik workoholismu v této době mohl být umocněn ještě zvýšeným tlakem ze strany zaměstnavatele, vlivem životních okolností nebo obavami ze ztráty práce.

U rozvinuté závislosti se potom lidé nejsou schopni zaměřovat na nic jiného než na práci, přestanou se zajímat o rodinu, své koníčky, své zájmy, budoucnost. Kromě toho workoholici přestávají komunikovat se svým okolím a stávají se emočně plochými. V práci nepolevují, i když krizové období pomine.

„Ačkoliv by se mohlo zdát, že mít workoholika v týmu je snem každého zaměstnavatele, opak je pravdou. Kromě myšlenek na práci se u něj totiž objevují průvodní jevy, jako je zhoršení soustředění, zhoršení výkonu nebo podrážděnost a impulzivita,“ říká Petra Prchlíková ze společnosti Up Česká republika a pokračuje: „Mělo by být proto v zájmu každého zaměstnavatele, aby naopak zaměstnance podporoval a snažil se jim zajistit rovnováhu mezi prací a volným časem.“

Podpora volnočasových aktivit jako prevence
Z počátku pandemie bylo pro zaměstnavatele poměrně složité reagovat na dálku na případnou psychickou a fyzickou nepohodu svých zaměstnanců. Již v prvních měsících však došlo k výraznému urychlení digitalizace a přesunu velké části benefitů do online světa.

„Díky tomu mohou nyní zaměstnanci benefity využívat třeba k jazykovým kurzům nebo fitness cvičení přímo v prostředí svého domova. Mnozí zaměstnavatelé dokonce začali v rámci benefitů nabízet možnost konzultace s psychologem online. Právě různé volnočasové aktivity, podpora koníčků nebo možnost pohovořit o svých problémech s odborníkem mohou sloužit jako prevence i před rozvojem závislostí,“ doplňuje Prchlíková.

Závislostí se v užším kontextu rozumí dlouhodobý, trvalý vztah k někomu nebo k něčemu, vycházející z pocitu silné touhy nebo potřeby toto uspokojit. Takový stav ovlivňuje jednání závislého člověka a omezuje jeho svobodu.

Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

TYPY A DRUHY ZÁVISLOSTÍ
Na substanci – alkohol, drogy, nikotin, kofein, sladkosti atd.
Na činnosti – gamblerství, sázení, sex, workoholismus, nakupování atd.
Na vztahu – partner, rodiče, poradce, domácí mazlíček atd.
Na věci – dům, auto, sbírka, fetiš atd.
Na virtuálním světě – netolismus, závislost na sítích, vzory atd.
Na chování, které přináší uspokojení – hádky, manipulace, šikana, stalking, soupeření, změněné stavy vědomí (hladovění) atd.

Zdroj: MUDr. Kateřina Cajthamlová

Ruben Vančo

Autor

Ruben Vančo Innovation Marketing Manager

otec dvou dcer, zastánce výkonnostního marketingu, zrychlující se půlmaratonec, amatérský milovník malých scén, fanoušek elektro swingu, kávový hedonista, veselý cyklista, užaslý pozorovatel…